Advokátní kancelář Těmín s.r.o. dala svou právní praxí vzniknout řadě zajímavých rozhodnutí, a to jak soudů poslední instance, tak Ústavního soudu ČR. Uvádíme některé z nich.
Nálezy Ústavního soudu ČR:
II. ÚS 2186/14, k provozování televizního přijímače v provozovně:
Právní věta: Provozovatelé restauračních zařízení, v nichž dochází k produkci televizního přenosu, jsou v zásadě povinni uzavřít licenční smlouvy tak, aby nezasahovali do majetkových práv autorů, neboť užívají jejich díla a sdělují je veřejnosti (viz též ustanovení § 18 autorského zákona). Zároveň je však třeba zdůraznit (i s ohledem na výše vyřčené), že musí být prokázáno, že toto zařízení umožňující televizní přenos je provozuschopné, respektive že skutečně jeho prostřednictvím vůbec může docházet k zásahům do autorských práv. Tak tomu zajisté bude, pokud kolektivní správce při prováděné kontrole zjistí, že televizor je zapnutý, obzvláště pokud zároveň zprostředkovává konečnému uživateli díla chráněná autorským zákonem, která jsou kolektivním správcem spravována. Opačná situace však nastane, pokud kolektivní správce najisto tuto skutečnost nepostaví. Za tohoto stavu totiž nemůže ze samotné faktické existence a pouhého umístění televizoru v restauračním zařízení dovozovat, že skutečně slouží k výše uvedenému účelu, poněvadž přesvědčivě nezjistí, zda je provozuschopný, zda umožňuje zachycení vysílacího signálu apod.
I. ÚS 4183/12, k prohlídce jiných prostor jako neodkladnému a neopakovatelnému úkonu:
Právní věta: Trestní stíhání lze zahájit až tehdy, nasvědčují-li prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, na straně druhé však, pokud již tato situace nastane, má tak být učiněno neprodleně. Jestliže orgány činné v trestním řízení trestní stíhání před provedením prohlídky jiných prostor nezahájily, ač tak učinit mohly a měly, a namísto toho ji bez uvedení důvodu provedly jako neodkladný úkon, pak absenci odůvodnění nelze považovat za pouhé formální pochybení, nýbrž za případ, kdy pro provedení úkonu jako neodkladného či neopakovatelného chybějí i věcné důvody.
I. ÚS 215/12, k odpovědnosti státu za nezákonně provedenou domovní prohlídku:
Právní věta: Z nalézacího spisu obecného soudu je výslovně patrno, že v žalobě o náhradu škody z výkonu veřejné moci popsal žalobce, prostřednictvím svého zástupce, v podstatných rysech celý skutkový stav věci od nařízení domovní prohlídky až po zproštění obžaloby. Platí-li obecná zásada iura novit curia, pak měl obecný soud k dispozici všechny potřebné skutkové podklady (včetně předmětného trestního spisu), aby rozhodl ve věci samé, přičemž jeho právní posouzení věci mohlo brát v plné míře v úvahu relevantní ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Považoval-li odvolací soud přesto tvrzení žalobce za nedostačující, bylo namístě poučit žalující stranu v intencích § 5 občanského soudního řádu o doplnění (změně) žaloby, i když vzhledem k jejímu textu jde spíše o zpřesnění jejího obsahu.
Právní věta: Fikce uznání nároku podle ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. nenastane, jestliže usnesení, kterým byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě ve věci písemně vyjádřil (§ 114b odst. 1 o. s. ř.), a které bylo žalovanému řádně doručeno, neobsahuje předepsané formální náležitosti, a není proto veřejnou listinou.
Právní věta: K započtení jako způsobu zániku vzájemně se kryjících pohledávek dlužníka a věřitele je třeba, aby jeden z účastníků učinil projev k započtení adresovaný druhému z nich. K zániku započítávaných pohledávek dochází k okamžiku, kdy se setkaly. Rozhodující je proto jejich splatnost, a nikoliv vznik kterékoliv z nich nebo okamžik, kdy byl kompenzační projev učiněn. Při zápočtu dospělých pohledávek je okamžikem jejich setkání okamžik splatnosti pohledávky později splatné; v tomto okamžiku dojde k zániku pohledávek následkem započtení, a to v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Jednostranně lze též započíst splatnou pohledávku proti pohledávce, která ještě není splatná; zánik pohledávek v takovém případě nastane okamžikem, kdy projev vůle směřující k započtení dojde věřiteli pohledávky, která ještě není splatná. Zánik pohledávek zápočtem nesplatné pohledávky na pohledávku splatnou jednostranným úkonem věřitele je přípustný pouze za podmínek uvedených v § 359, 360 obch. zák.; jinak je ze zákona vyloučen.
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobkyně pro jeho nepřípustnost. Dovolání žalobkyně směřovalo proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 20. 3. 2014, č. j. 12 Co 476/2013-491, kterým označený soud zamítl rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 1. 2013, č. j. 17 C 428/2011-400. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci se ztotožnil s právním názorem Okresního soudu v Olomouci.
Právní věta: Výtky týkající se vadného postupu soudu prvního stupně, jehož rozhodnutí považuje žalobkyně za překvapivé z toho důvodu, že ji ve smyslu § 118a odst. 1 resp. 2 o. s. ř. nepoučil o svém právním názoru ohledně neplatnosti smlouvy o přidružení, kterou žalobkyně uzavřela s JUDr. Těmínem, Ph.D., jsou z hlediska posouzení přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. nepodstatné. Navíc ani tato otázka nebyla pro rozhodnutí odvolacího soudu určující. Z odůvodnění jeho rozhodnutí jasně plyne, že se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o neplatnosti této smlouvy, a podle jeho názoru smlouva o přidružení „nemohla ovlivnit charakter výkonu advokacie“ JUDr. Těmínem, Ph.D., neboť upravovala pouze tzv. vnitřní vztahy mezi ním a žalobkyní.
Právní věta: Spor o náhradu škody způsobené porušením podat návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka ve smyslu § 3 odst. 2 ZKV není sporem vyvolaným konkursem, není ani sporem z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, a jako takový jej v prvním stupni rozhodují okresní soudy.
Právní věta: Pokud před katastrálním úřadem probíhá řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí podle převodní smlouvy uzavřené mezi žalovanými, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k nemovitostem z vlastnictví žalovaných 1) až 4) do vlastnictví žalované 5), přičemž žalobce v řízení prokázal, že ohledně stejných nemovitostí uzavřel s vlastníky -žalovanými 1) až 4) - kupní smlouvu, která měla mezi těmito stranami založit příslušný závazkový (obligační) právní vztah, a tvrdil, že má v úmyslu dosáhnout převodu tohoto vlastnického práva, pak je třeba konstatovat, že za daných okolností má žalobce naléhavý právní zájem na určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanými.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu České republiky:
9 Aps 14/2013, k zásahům do pokojného výkonu mandátu zastupitele kraje, zrušení osvědčení člena zastupitelstva kraje:
Právní věta: Z reprezentativního mandátu člena zastupitelstva kraje jednoznačně vyplývá zákaz přijímat pokyny a příkazy od jiných subjektů, jsou-li v rozporu s jeho svědomím (§ 33 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích).
Rezignace na mandát zastupitele je typickým příkladem jednostranného adresného právního úkonu, který činí zastupitel a který je adresován hejtmanovi. Teprve projevem vůle adresovaným (a doručeným) hejtmanovi dovrší zvolený zastupitel jednostranný právní úkon (rezignaci); samotný podpis rezignační listiny učiněný před volbami tímto projevem vůle a právním úkonem v pravém slova smyslu ještě není (§ 48 odst. 2 písm. c) zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů). Jinak řečeno právně významným jednostranným úkonem se jednání odstupujícího nestává již podpisem, ale až do vnějšího světa manifestovaným oznámením o odstoupení. Takové oznámení nepředstavuje konvalidaci absolutně neplatného právního úkonu, neboť takový úkon tu, jakožto perfektní právní úkon, neexistoval až do okamžiku, kdy byl projeven navenek.
Projev vůle zastupitele rezignovat musí být učiněn tak, aby o jeho existenci a aktuálnosti nebyly žádné rozumné pochybnosti.
Není-li rezignační prohlášení předáno osobně, musí hejtman jakožto adresát oznámení o odstoupení z funkce člena zastupitelstva ověřit, zda je toto prohlášení skutečně podepsáno odstupujícím zastupitelem. Dále musí ověřit, zda jde o aktuální, tedy k okamžiku odeslání existující projev vůle tohoto zastupitele rezignovat. Právě splněním těchto požadavků lze zabránit případným machinacím vedoucím k protiústavní změně volného mandátu na mandát vázaný.
Důvody zvláštního zřetele podle § 60 odst. 7 s. ř. s. jsou dány, jestliže se žalobce domáhá neplatnosti svého vlastního právního úkonu a žalovaný nemohl o neplatnosti právního úkonu vědět. V takovém případě náhrada nákladů řízení žalobci nenáleží.
Právní věta: Podle § 109 odst. 1 písm. e) stavebního zákona z roku 2006 účinného do 31. 12. 2012 mohlo dojít k dotčení práv vlastníka sousedního pozemku či stavby na něm nejen samotnou výstavbou, nýbrž i následným užíváním stavby.
Právní věta: Přítomnost policie na místě, ze kterého má být osoba dle § 44 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, vykázána, není bezvýjimečnou podmínkou zákonnosti faktického úkonu vykázání. Pokud je vzhledem k okolnostem případu zřejmé, že by fyzická přítomnost policie na místě, ze kterého má být osoba vykázána, nepřinesla z hlediska výše citovaného ustanovení žádné relevantní informace (například proto, že se zde vykazovaná ani ohrožená osoba aktuálně nezdržují, nebo proto, že ohrožená osoba netvrdí takové skutečnosti, jež by bylo potřeba fyzickým ohledáním místa ověřovat) a zároveň má z jiných zdrojů k dispozici dostatečná skutková zjištění, není její fyzická přítomnost na místě nezbytná ani z důvodu zjišťování skutkového stavu. Takový postup však musí být spíše výjimečný.
Vykázání ze společného obydlí při postupu dle § 44 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, nelze provést telefonicky, neboť taková forma nenaplňuje zákonem obligatorně stanovenou podmínku ústnosti tohoto úkonu. Obligatorní ústní forma úkonu je v právu spojena s osobním kontaktem zúčastněných subjektů a je pravidelně odlišena od jeho telefonické podoby, která navíc bez dalšího neumožňuje nezaměnitelné ztotožnění zúčastněných subjektů (policejního orgánu a vykazované osoby).
Postup pro vykázání osoby nepřítomné dle § 44 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, nelze aplikovat v případě, kdy policie má informaci o tom, kde se vykazovaná osoba nachází, a zároveň k jejímu osobnímu zastižení není zapotřebí vyvinout nepřiměřeně velké úsilí (například nachází-li se vykazovaná osoba v zahraničí).
Přes pojmovou neformálnost faktického úkonu vykázání ze společného obydlí je správní orgán povinen, pokud vykázaná osoba vznese námitky dle § 44 odst. 5 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, tyto přezkoumatelným způsobem vypořádat, neboť faktický úkon vykázání a vypořádání námitek vykazované osoby proti němu nelze pro účely posouzení nezákonnosti zásahu od sebe oddělovat. Vzhledem k závažnosti důsledků vykázání pro vykazovanou osobu nutno vyloučit prostor pro libovůli správního orgánu. Nepřezkoumatelné vypořádání námitek je v rozporu s jejich smyslem, neboť tím je právě vyloučení libovůle při vykázání.
